O "nepotřebné" elektřině z Chvaletic, díl II.

20. 1. 2017

Přestože je elektřina i ve 21. století tak trochu tajemná věc, fyzikální zákony ji profilují celkem neúprosně. Když doma zapojíte do zásuvky spotřebič s příliš vysokým příkonem, vyhodíte pojistky. Důvod je prostý. V danou chvíli na daném místě nebylo k dispozici přesně tolik elektřiny, kolik bylo potřeba. A stejně funguje i domácnost zvaná Česká republika.

O

Jen ten jistič je trochu větší – stejně jako hrozící průšvih. Říká se mu blackout.

Elektrárna Chvaletice vyrobila v roce 2015 dohromady 3 526 657 megawatthodin elektřiny. Zanedbáme-li přenosové ztráty, můžeme si být naprosto jisti tím, že ani jediná megawatthodina nebyla vyrobena zbytečně a někdo ji někde spotřeboval. Kdo konkrétně, kde a na co, to nevíme. Protože elektřina teče cestou nejmenšího odporu, je takřka nemožné zjistit, zda elektřinu z Chvaletic včera využil student Univerzity Karlovy na nabití telefonu, dělník v Mladé Boleslavi na montáž škodovky nebo člen hnutí Greenpeace na zveřejnění komentáře na Facebooku.

Mimochodem z výše uvedeného je patrné, že 100% zelená elektřina zatím zůstává jen líbivým marketingovým heslem, které s realitou nemá příliš společného. Přesnější by bylo hovořit o 100% nakoupené zelené elektřině. Pokud by to totiž autoři mysleli vážně, museli by za nepříznivého počasí na rozsáhlejším území logicky omezovat provoz. V Nizozemsku by tak například železničáři byli nuceni vyměnit jízdní řády za předpověď počasí.

Z fyzikálních zákonů dále vyplývá, že přeshraniční toky elektřiny jsou něco zcela přirozeného – tím spíš v rámci sjednocené Evropy, kde je tento trh propojen stejně jako všechny ostatní. ČR dlouhodobě vyrábí víc elektřiny, než sama spotřebuje. Kritizovat tuto skutečnost ovšem dává asi stejný smysl jako rozčilovat se nad tím, že Ústecký kraj dělá to samé, a to dokonce v několikanásobném poměru.

Určitě je na místě položit si otázku, zda není vhodnější vyvážet do zahraničí raději zboží s vyšší přidanou hodnotou. To už však zcela opouštíme debatu o životním prostředí. Výroba daného zboží na našem území totiž může reprezentovat daleko významnější ekologickou zátěž než výroba elektřiny. Navíc ani čistě ekonomický pohled rozhodně neobstojí. Daleko větším problémem by bylo dovážet něco, co si umíme doma vyrobit sami.

Je to paradox, ale právě kvůli rozvoji obnovitelných zdrojů energie nabývají stále více na důležitosti stabilní zdroje, tedy i uhelné elektrárny, které vykrývají výkyvy v přenosové síti. Platit to bude přinejmenším do doby, než si někdo odnese Nobelovu cenu za revoluční baterii, která umí za rozumných podmínek skladovat velké množství energie.

Sluší se ještě doplnit, že využitelnost obnovitelných zdrojů nelimituje pouze dostatečná kapacita záložních zdrojů. Málokdo ví, že některé točivé stroje s vysokým příkonem by na zelenou energii dokonce ani nenaskočily, protože by neustály tzv. proudový ráz.

Ještě na začátku 20. století byla elektřina poměrně vzácným zbožím. Naši pradědečkové a prababičky si četli pod petrolejkami a elektřinu využívali spíše příležitostně, na místech, kde byla k dispozici. Dnes mají aktivisté pravdu v tom, že Elektřinu z Chvaletic a ostatních stabilních zdrojů skutečně nutně nepotřebujeme. Pokud tím „my“ mají na mysli skupinu lidí, kteří jsou ochotni vrátit se do role příležitostných uživatelů elektřiny i na začátku 21. století.

Co se stane, až do elektrické sítě naplno vtrhnou slunce, voda a vítr?

Co se stane, až do elektrické sítě naplno vtrhnou slunce, voda a vítr?

19. 5. 2020

Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Ovšem jenom tu první líbivou sloku o tom, kterak slunce jásavě svítí na solární panely, voda vesele roztáčí šneky turbín a vítr laškovně prohání větrníky. Kam se ale poděla ta druhá sloka o tom, že tahle zelená energie skrývá tvář černější než uhlí a že účet za ní je mastnější než ropná skvrna?

Start ze tmy jako plán, o kterém doufáme, že zůstane na papíře

Start ze tmy jako plán, o kterém doufáme, že zůstane na papíře

21. 5. 2019

Blackout. To slovo je strašákem pro celou společnost, která je čím dál tím závislejší na elektrické energii. Energetici jsou naštěstí dobře připraveni i na katastrofické scénáře. Ale mnohdy ani ta sebelepší příprava nestačí na to, co si bezbřehou fantazií naplněný zlomyslný osud vymyslí...

Blackout jako Damoklův meč 21. století

Blackout jako Damoklův meč 21. století

8. 4. 2019

Rozsáhlý výpadek elektřiny není jen pojem z říše katastrofických filmů, ale také stále reálnější scénář, který se už v tomto tisíciletí natvrdo odehrál například v Indii, Turecku, USA, Kanadě, Itálii nebo Německu. I my jsme mu již byli hodně blízko, a to dokonce dvakrát.