Severočeši dobývají hnědé uhlí už celá staletí

Severočeši dobývají hnědé uhlí už celá staletí

13. 9. 2024

Když dnes hovoříme o průmyslové revoluci, omíláme hlavně vynálezy a politické změny a na závěr se možná shodneme, že díky tomu všemu se dnes máme relativně dobře. Po skutečném původu současného blahobytu by se ovšem pídil málokdo. Čistě energetický pohled na problematiku přitom přináší až překvapivě jednoduchou odpověď: naše civilizace vyrostla také díky uhlí.

Vive la décarbonation !

Vive la décarbonation !

5. 10. 2023

Slovní hříčka: Víte, jaký je v jádru rozdíl mezi francouzskou a německou dekarbonizací? No právě že v tom jádru… Zatímco Francouzi mají díky své jaderné flotile jednu z uhlíkově nejčistších energetik v Evropě, Němci si jádro dobrovolně předčasně vypnuli a jejich energetika se bez ohledu na nesporné dekarbonizační úsilí potácí na druhém konci žebříčku uhlíkové intenzity.

Překvapivé překážky dekarbonizace: NIMBY a ochrana životního prostředí

Překvapivé překážky dekarbonizace: NIMBY a ochrana životního prostředí

29. 9. 2023

Největší globální investiční projekt v dějinách lidstva má zatím solidně našlápnuto, pokud jde o přijaté závazky. Se skutečně dosaženými výsledky je to ale už o poznání horší (Němci by mohli vyprávět). Podstatou dekarbonizace totiž zdaleka není jen to, že si všichni dobrovolně utáhneme opasky, necháme ekologicky zlikvidovat svůj starý „diesel“, přestaneme jíst maso a místo do Thajska vyrazíme na dovolenou k „Mácháči“. To hlavní tvoří obrovská výstavba, která už nyní poněkud paradoxně naráží na nám dobře známý NIMBY efekt, eventuálně přímo na ochranu životního prostředí. Jinými slovy: Green Dealu hrozí, že prostě neprojde přes řízení EIA…

Sedm odstínů zemního plynu

Sedm odstínů zemního plynu

21. 9. 2023

Všudypřítomný jásot nad tím, že jsme se v ČR, potažmo v Evropě odstřihli od ruského zemního plynu, je na místě jen zčásti. Jednak jsme se tak docela neodstřihli, protože nezanedbatelné množství ruského plynu putuje do Evropy nadále (zadními vrátky přes LNG), a jednak složení alternativních dodavatelů budí z geologického i ekologického hlediska přinejmenším rozpaky. Odkud se tedy bere a bude brát plyn pro evropské paroplynky, fabriky, kotle a sporáky?

Sedm způsobů, jak dekarbonizovat Počerady

Sedm způsobů, jak dekarbonizovat Počerady

14. 9. 2023

V dnešním příspěvku popustíme uzdu fantazii (dokonce ještě víc než obvykle) a zcela nezávazně si zafantazírujeme o tom, jak by se dala dekarbonizovat Elektrárna Počerady. Bude to sci-fi, ale celkem poučné, neboť tyto vysoce spekulativní úvahy o přestavbě největší české uhelné elektrárny názorně dokumentují, jak obtížná bude transformace celé české energetiky jako takové. Zapomeňme na chvíli, že v Česku je problém postavit kilometr dálnic, a pojďme si ukázat, na co by se daly Počerady přebudovat, aniž by ztratily flexibilitu a instalovaný výkon 1000 MW.

Jak vytrhnout molekule rtuti dva elektrony

Jak vytrhnout molekule rtuti dva elektrony

6. 9. 2023

Ne, nechystá se třetí díl oblíbené minisérie filmů na „jak“ o comebacku tatínka, který nevěděl, že je tatínek. Tohle bude asi trochu delší seriál, ale zatím to vypadá taky na happyend. České a evropské uhelné elektrárny vedou už několik let tuhou bitvu o snížení emisí rtuti. Sluší se přiznat, že jediný kov, který zůstává za normální teploty a tlaku kapalný, má zatím převahu. Ale ne nadlouho. Při hledání „tajné přísady“ pro snížení emisí rtuti nedávno ohlásila průlom Elektrárna Chvaletice. A to je dobrá příležitost vysvětlit si, že „odrtutnění“ je podobně náročný úkol jako vyslovit tento termín bez zadrhnutí.

Sedm mýtů o letní energetice

Sedm mýtů o letní energetice

29. 8. 2023

Jednu energetiku budeme mít na léto, druhou na zimu a navzájem si budou podobné čím dál tím méně. Tak to alespoň vidí do budoucna naši analytici, když hovoří o energetické transformaci. Jak ale vypadá ona letní energetika už teď? Co nám o ní prozradila uplynulá sezona? Rozeberme si to v oblíbeném formátu vyvracení nejčastějších mýtů!

Baltská energetika na útěku před „Red Dealem“

Baltská energetika na útěku před „Red Dealem“

17. 8. 2023

Pobaltské státy se odstřihnou od ruské a běloruské elektrické sítě a připojí se k té evropské už na začátku roku 2025. Z médií by člověk snadno podlehl dojmu, že postačí, když se na tom domluví politici, národní správci sítí přepojí soustavy a zajistí synchronizaci a v den D za přítomnosti novinářů nakráčí k hranicím statní muži s velkými nůžkami. Ve skutečnosti to bude daleko složitější (což pochopitelně nic nemění na tom, že jde o správný a nevyhnutelný krok). Stačí si odpovědět na prostou otázku: Kde bude Pobaltí brát elektřinu?

Dekarbonizace možná postupuje pomalu. Ale pořád je to největší investiční projekt v dějinách

Dekarbonizace možná postupuje pomalu. Ale pořád je to největší investiční projekt v dějinách

8. 8. 2023

Když jedete s rodinou na dlouho očekávanou dovolenou a silnici přes Brennerský průsmyk zablokují klimatičtí aktivisté, asi jen stěží zachováte chladnou hlavu. Na druhou stranu na občanskou neposlušnost není nikdy vhodná doba a přesně tento druh vytržení z každodennosti je podstatou aktivistického protestu. Odhoďme tedy všechny předsudky a jízlivé poznámky o lepidlech a zkusme se aspoň jednou seriózně zamyslet nad hlavním argumentem aktivistů: Opravdu svět nedělá nic v boji proti změnám klimatu? Jak toto NIC vypadá? A co se musí stát, aby se z něj stalo NĚCO?

Proč letadla nelétají na elektřinu? (a ještě dlouho létat nebudou)

Proč letadla nelétají na elektřinu? (a ještě dlouho létat nebudou)

28. 7. 2023

Letecká doprava produkuje 2,5 % celosvětových emisí CO2. Pokud však zachováme přístup „business as usual“, do roku 2050 může tento podíl narůst až na 23 %. Proto i sektor letectví vyžaduje dekarbonizaci, čti elektrifikaci. Jenomže zatímco v energetice či stavebnictví to bude „pouze“ technicky obtížné, časově náročné a nepředstavitelně drahé, myšlenka elektroletadel už se pohybuje na hranici fyzikálních možností. Proč?

Když Němci křičí: Potřebujeme proud!

Když Němci křičí: Potřebujeme proud!

18. 7. 2023

„Wir brauchen Strom, Strom, den Saft aus der Dose!“ zpívali berlínští rockeři z kapely Morgenrot někdy v zapadlých osmdesátkách. Kdo by to byl řekl, že text jejich písně tak vystihne situaci v německé energetice za dalších 40 let?

Postavit elektrárnu je mnohem náročnější než ji vypnout, zjistili Belgičané

Postavit elektrárnu je mnohem náročnější než ji vypnout, zjistili Belgičané

13. 7. 2023

Názvy Tihange 3 nebo Doel 4 vám asi nic neříkají. Dukovany ale zcela určitě ano. Což je dobře, protože k pochopení toho, co se aktuálně děje v belgické energetice, nic víc nepotřebujete. Belgičané chtěli po vzoru Němců kompletně odejít od jádra do roku 2025. Vloni si to ale rozmysleli a dali na dalších 10 let zelenou dvěma blokům, které výkonově, stářím i technickým stavem odpovídají českým Dukovanům. Proč to udělali? A jaké ponaučení bychom si z toho měli vzít v Česku?

Proč se Jürgen nezeptá Einara, jak správně udělat Energiewende?

Proč se Jürgen nezeptá Einara, jak správně udělat Energiewende?

29. 6. 2023

Téměř nulové emise, minimální starosti se zajištěním paliva, zanedbatelný podíl fosilních zdrojů, žádné štěpení jádra a přitom naprostá spolehlivost a bezpečnost dodávek elektřiny i tepla. Sci-fi, kterému správný energetik nikdy neuvěří? Kdepak. Minimálně v jedné zemi na světě je to už dnes realita. Co nám brání v tom, aby se to od ní všechny ostatní státy včetně Německa a ČR naučily?

Jak energetici sebrali zemědělcům hnojivo

Jak energetici sebrali zemědělcům hnojivo

22. 6. 2023

Český odsiřovací zázrak. Tak se někdy nazývá to, co se podařilo uhelným elektrárnám a teplárnám v 90. letech, tedy masivně snížit emise oxidu siřičitého na jednotky procent. A protože o přínosu těchto investic nemůže být pochyb, nikoho by ani nenapadlo přemýšlet o tom, zda neměly i nějaké nepříjemné důsledky. Zní to absurdně, ale kvůli odsíření energetiky a poklesu obsahu síry v atmosféře museli zemědělci zavést nové a intenzivnější hnojení.

Proč se v Německu neprosadily bezemisní uhelné elektrárny?

Proč se v Německu neprosadily bezemisní uhelné elektrárny?

20. 6. 2023

Letos je to už patnáct let od technologické revoluce, která uvedla na evropský trh čisté uhelné elektrárny a změnila dějiny energetiky. Proč si toto výročí nikdo nepamatuje? Protože ta revoluce ve skutečnosti skončila dřív než začala a dějiny energetiky nakonec nezměnila. Jen do nich zapsala pozoruhodný, ale poněkud nešťastný příběh.

Konečně jsme objevili dokonalý zdroj elektřiny. Dovoz!

Konečně jsme objevili dokonalý zdroj elektřiny. Dovoz!

7. 6. 2023

Nejlepší energie je ta, kterou vůbec nevyrobíme. Toto ekologické klišé jste už určitě slyšeli. Ve skutečnosti je však špatně formulované. Správně má znít: Nejlepší energie je ta, kterou nespotřebujeme. Zatímco tato verze už hovoří o úsporách, v té původní se skrývá zádrhel. A ten spočívá v tom, že energii za nás musí vyrobit někdo jiný někde jinde.

Mezi „To postavíte jen přes mou mrtvolu!“ a „Opovažte se toho dotknout!“ je překvapivě tenká hranice

Mezi „To postavíte jen přes mou mrtvolu!“ a „Opovažte se toho dotknout!“ je překvapivě tenká hranice

29. 5. 2023

Odpor vůči dálnici D52 překonávající vodní nádrž Nové mlýny. Spolek Lipensko pro život bojující za záchranu „jihočeského moře“. Nebo petice proti bourání vysílače Liblice B u Českého Brodu. Všechny tyto občanské protesty spojuje paradox, který si zaslouží zvláštní pozornost, neboť odhaluje pomíjivost argumentů v diskuzi o územním rozvoji.

Edison by žasnul, z čeho všeho umíme vyrábět elektřinu

Edison by žasnul, z čeho všeho umíme vyrábět elektřinu

23. 5. 2023

Soláry, větrníky, jaderky, plynovky, možná nějaká ta biomasa, bioplynky či ZEVO a samozřejmě ty proklaté uhelky. Toť vše. O jiných elektrárnách se z médií prakticky nedozvíte. Lidstvo přitom jen za poslední desetiletí vynalezlo mnoho dalších způsobů, jak vyrobit elektřinu. Představme si nejbizarnějších sedm.

Proč nemůžeme energetice přijít na jméno?

Proč nemůžeme energetice přijít na jméno?

5. 5. 2023

Všimli jste si toho paradoxu? Přestože Evropě i nadále hrozí nedostatek energie, její obyvatelé neúnavně vzdorují výstavbě nových elektráren (jakýchkoliv). Jak moc za to může špatný terminologický marketing, jinými slovy neschopnost vymyslet oboru nějaké atraktivní pojmy?

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o energetice (ale báli jste se zeptat)

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o energetice (ale báli jste se zeptat)

25. 4. 2023

„A se mnou ve studiu už sedí energetický expert…“ Kolikrát jste slyšeli tuto větu z televize za poslední rok? Energetika zůstává mediálním tématem č. 1, o nic to však nesnížilo její složitost a komplexnost. A v tom je potíž. Debata totiž dost často začíná tam, kde chápání ze strany laické veřejnosti končí.

Hody, hody, proud a škody

Hody, hody, proud a škody

18. 4. 2023

Co se to vlastně dělo s českou elektřinou na Velikonoční pondělí? Proč provozovatel přenosové soustavy musel odpojit takové množství fotovoltaiky? A proč raději nezastavil nějaký řiditelný zdroj? Odpovědi najdeme v provozních datech, která jsou volně k dispozici na Internetu.

Budou mít energetici z Hodiny Země podobnou radost jako ze zatmění Slunce?

Budou mít energetici z Hodiny Země podobnou radost jako ze zatmění Slunce?

7. 4. 2023

Cesta do energetických pekel bývá často dlážděna dobrými klimatickými úmysly. Příkladem je oblíbená akce, při níž po celém světě hromadně zhasínáme světla. Cílem je ušetřit něco málo elektřiny a emisí, a symbolicky tak poukázat na boj se změnou klimatu. Pro energetickou síť to ale není zrovna příjemná událost, a jejím výsledkem může být paradoxně i krátkodobé zvýšení emisí.

Nejlepší akumulace je pořád ta přes sto let stará

Nejlepší akumulace je pořád ta přes sto let stará

4. 4. 2023

V oblasti ukládání elektřiny se i v ČR blýská na lepší časy. Vznikají bateriová úložiště a brzy snad i gravitační elektrárny. Jakých parametrů tato zařízení dosahují v porovnání s klasickými přečerpávacími elektrárnami? A mají potenciál vyřešit dlouhodobé skladování energie?

Ubližuje klimatu víc LNG z druhého konce světa nebo domácí uhlí?

Ubližuje klimatu víc LNG z druhého konce světa nebo domácí uhlí?

24. 3. 2023

Zemní plyn je nejžhavějším kandidátem na tzv. přechodové palivo, které má nahradit uhlí a bezpečně dovést evropskou energetiku ke klimatické neutralitě. Řada vědeckých studií však naznačuje, že z pohledu skleníkového efektu toto řešení nemusí být zrovna terno.

Co se stane, až do elektrické sítě naplno vtrhnou slunce, voda a vítr?

Co se stane, až do elektrické sítě naplno vtrhnou slunce, voda a vítr?

19. 5. 2020

Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Ovšem jenom tu první líbivou sloku o tom, kterak slunce jásavě svítí na solární panely, voda vesele roztáčí šneky turbín a vítr laškovně prohání větrníky. Kam se ale poděla ta druhá sloka o tom, že tahle zelená energie skrývá tvář černější než uhlí a že účet za ní je mastnější než ropná skvrna?

Náš web je tak populární, že už má i svoji parodii!

Náš web je tak populární, že už má i svoji parodii!

30. 9. 2019

Nejen ke vzpomínání, ale také k racionální diskuzi jsme vyzývali v rámci uplynulého dne otevřených dveří, který jsme připravili při příležitosti 40. narozenin naší elektrárny. A dočkali jsme se i jednoho nečekaného dárku: parodické verze webu 7procistyvzduch.cz!

Start ze tmy jako plán, o kterém doufáme, že zůstane na papíře

Start ze tmy jako plán, o kterém doufáme, že zůstane na papíře

21. 5. 2019

Blackout. To slovo je strašákem pro celou společnost, která je čím dál tím závislejší na elektrické energii. Energetici jsou naštěstí dobře připraveni i na katastrofické scénáře. Ale mnohdy ani ta sebelepší příprava nestačí na to, co si bezbřehou fantazií naplněný zlomyslný osud vymyslí...

Blackout jako Damoklův meč 21. století

Blackout jako Damoklův meč 21. století

8. 4. 2019

Rozsáhlý výpadek elektřiny není jen pojem z říše katastrofických filmů, ale také stále reálnější scénář, který se už v tomto tisíciletí natvrdo odehrál například v Indii, Turecku, USA, Kanadě, Itálii nebo Německu. I my jsme mu již byli hodně blízko, a to dokonce dvakrát.

Zavolej do Lipska, zas nám zdražili elektřinu!

Zavolej do Lipska, zas nám zdražili elektřinu!

18. 3. 2019

Až vám přijde vyúčtování za elektřinu, asi se budete divit. Když se pak budete ptát, proč platíte o pár tisícovek navíc, dozvíte se, že za to nemůže nárůst výrobních nákladů, ale burza v Lipsku. A to je asi stejně blízko k pravdě jako to, že rozvod nezpůsobují hádky a nevěra, ale soudce, který vede rozvodové řízení.

Jak moc je náš zemní plyn ruský? Tak moc, že už to ani víc nejde!

Jak moc je náš zemní plyn ruský? Tak moc, že už to ani víc nejde!

23. 1. 2019

Energetika je zákeřná a zároveň půvabná tím, že nemá jednoduché odpovědi. I odborník by měl problém stručně a jednoduše vysvětlit, jak se zajišťuje stabilita sítě, kudy teče elektřina od výrobců nebo proč jsme si vymysleli generaci jaderných elektráren, kterou neumíme postavit. To jsou ovšem poměrně složitá témata. Zato otázka „Odkud máme plyn?“ zní poměrně triviálně. Přesto se i v tomto případě odborník docela zapotí.

Odmítat fosilní paliva je snazší než rozloučit se s moderním způsobem života

Odmítat fosilní paliva je snazší než rozloučit se s moderním způsobem života

15. 10. 2018

Změny klimatu letos udeřily s nebývalou silou. Člověk ani nemusí být klimatolog, obyvatel Karolíny či zemědělec, aby to uznal. Fosilní průmysl tak opět stanul před pomyslným soudem a musel si připadat trochu jako destilérka obžalovaná notorickými alkoholiky. Současně totiž nerušeně pokračoval rozvoj moderního způsobu života, který zcela neomylně vede ke zvyšování spotřeby elektřiny. Té fosilní.

Jak ví elektrárna, že jste doma zapnuli sporák?

Jak ví elektrárna, že jste doma zapnuli sporák?

8. 1. 2018

Když potřebujete čtvrtku másla, skočíte do obchodu a koupíte si ji. Obchodníkovy zásoby se ztenčí právě o jedno máslo a vaše úspory asi o 50 korun (při troše štěstí). Když potřebujete elektřinu, je to ještě jednodušší, ale o to podivnější. Vždy na vás poslušně čeká v zásuvce, a když si ji odeberete, nějakým zázrakem nikomu nechybí.

Žádný strom neroste do nebe, tvrdí norští vědci

Žádný strom neroste do nebe, tvrdí norští vědci

31. 10. 2017

Studie fyziků z univerzity v Bergenu mohutně otřásla nadějemi, které jsou vkládány do obnovitelných zdrojů energie. Norští vědci odhadují, že rozmach větrných a slunečních elektráren se zastaví už kolem roku 2030 a podíl na globálním energetickém mixu nedosáhne ani 10 %.

Stane se z Česka evropský Kuvajt?

Stane se z Česka evropský Kuvajt?

2. 8. 2017

Zatímco v některých evropských zemích se už auta na elektřinu stávají seriózní alternativou ke klasickým vozům se spalovacím motorem, v Česku zatím zůstávají spíše technickým výstřelkem pro bohaté. Za pár desítek let však může být všechno jinak. Naše země má totiž nejlepší předpoklady stát se elektromobilní velmocí.

Na zelenou energii si nezapnete ani fén

Na zelenou energii si nezapnete ani fén

14. 6. 2017

Přenosová soustava je báječná věc. Z našeho okolí vytváří velmi pohodlné místo k životu a zároveň nás milosrdně zbavuje starosti o skutečném původu elektřiny. Na druhou stranu však vede ke zjednodušeným představám o tom, jak funguje svět za zásuvkou.

Nezajímá nás, kdo jste, ale co říkáte!

Nezajímá nás, kdo jste, ale co říkáte!

31. 5. 2017

Správný veřejný prostor by měl připomínat hospodu, v níž se tříbí názory. V diskuzi si jsou všichni rovni a důležité je pouze to, co kdo říká. Český veřejný prostor však dnes připomíná spíše bizarní reality show, v níž obsah ztrácí význam a čím dál tím důležitější je, kdo něco říká, proč a kolik má za to lajků.

Zbourejme Chvaletice a postavme solární elektrárnu větší než Pardubice!

Zbourejme Chvaletice a postavme solární elektrárnu větší než Pardubice!

13. 3. 2017

Ne, nezbláznili jsme se, ani nedošlo k hackerskému útoku na naše servery. V tomto textu bychom se skutečně chtěli seriózně zamyslet nad tím, zda zelení aktivisté přeci jen nemají pravdu. Představme si, že bychom zbourali Elektrárnu Chvaletice a na jejím místě postavili obří solární elektrárnu. Tak „nabušenou“, že by tu původní, fosilní, dokonale nahradila a spotřebitel by vůbec nic nepoznal. Jak by asi taková elektrárna vypadala a co by to znamenalo pro region?

Energetičtí experti a

Energetičtí experti a "experti"

21. 2. 2017

Říká se, že každý Čech rozumí fotbalu, politice a výstavbě domu, eventuálně ženám či opravám silnic. V poslední době to ale vypadá, že výčet bude brzy rozšířen ještě o energetiku. Vydatná zima, rekordní spotřeba elektřiny a smogová situace obrátily pozornost veřejnosti k tomuto vděčnému tématu a v médiích se to začalo jen hemžit energetickými experty.

Mezinárodní pohádka o fakturách za elektřinu

Mezinárodní pohádka o fakturách za elektřinu

3. 2. 2017

Žili, byli tři kamarádi – Jiří, Helmut a Frederik. Na první pohled si neměli co závidět. Každý z nich měl čtyřčlennou rodinu, dům s roční spotřebou elektřiny 10 MWh a pravidelný příjem, díky kterému se dalo obojí uživit. Každý z nich ovšem bydlel v trochu jiném koutě Evropy. Jiří v Plzni, Helmut ve Frankfurtu a Frederik v Kodani. Když se tedy jednoho krásného dne bavili o fakturách za elektřinu, zjistili, že si co závidět mají.

O

O "nepotřebné" elektřině z Chvaletic, díl II.

20. 1. 2017

Přestože je elektřina i ve 21. století tak trochu tajemná věc, fyzikální zákony ji profilují celkem neúprosně. Když doma zapojíte do zásuvky spotřebič s příliš vysokým příkonem, vyhodíte pojistky. Důvod je prostý. V danou chvíli na daném místě nebylo k dispozici přesně tolik elektřiny, kolik bylo potřeba. A stejně funguje i domácnost zvaná Česká republika.

O

O "nepotřebné" elektřině z Chvaletic, díl I.

6. 1. 2017

Čistý vývoz elektřiny z ČR se prudce propadá, v roce 2015 byl nejnižší od vypuknutí hospodářské krize. Ekoaktivisté už by měli zuřivě vymýšlet nové metafory, protože líbivý příměr k roční spotřebě všech tuzemských domácností či roční produkci Temelína už přestává platit.

Nastavení cookies