19. 5. 2020
Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Ovšem jenom tu první líbivou sloku o tom, kterak slunce jásavě svítí na solární panely, voda vesele roztáčí šneky turbín a vítr laškovně prohání větrníky. Kam se ale poděla ta druhá sloka o tom, že tahle zelená energie skrývá tvář černější než uhlí a že účet za ní je mastnější než ropná skvrna?
21. 5. 2019
Blackout. To slovo je strašákem pro celou společnost, která je čím dál tím závislejší na elektrické energii. Energetici jsou naštěstí dobře připraveni i na katastrofické scénáře. Ale mnohdy ani ta sebelepší příprava nestačí na to, co si bezbřehou fantazií naplněný zlomyslný osud vymyslí...
8. 4. 2019
Rozsáhlý výpadek elektřiny není jen pojem z říše katastrofických filmů, ale také stále reálnější scénář, který se už v tomto tisíciletí natvrdo odehrál například v Indii, Turecku, USA, Kanadě, Itálii nebo Německu. I my jsme mu již byli hodně blízko, a to dokonce dvakrát.
18. 3. 2019
Až vám přijde vyúčtování za elektřinu, asi se budete divit. Když se pak budete ptát, proč platíte o pár tisícovek navíc, dozvíte se, že za to nemůže nárůst výrobních nákladů, ale burza v Lipsku. A to je asi stejně blízko k pravdě jako to, že rozvod nezpůsobují hádky a nevěra, ale soudce, který vede rozvodové řízení.
23. 1. 2019
Energetika je zákeřná a zároveň půvabná tím, že nemá jednoduché odpovědi. I odborník by měl problém stručně a jednoduše vysvětlit, jak se zajišťuje stabilita sítě, kudy teče elektřina od výrobců nebo proč jsme si vymysleli generaci jaderných elektráren, kterou neumíme postavit. To jsou ovšem poměrně složitá témata. Zato otázka „Odkud máme plyn?“ zní poměrně triviálně. Přesto se i v tomto případě odborník docela zapotí.
20. 12. 2018
Jaká bude letošní zima? To s jistotou neví nikdo. Loni Evropu neočekávaně sevřel mrazivý krunýř, letos se předpovídá zima teplotně mírná, ale s velkými srážkami a silným větrem. Jaká bude letošní zima z pohledu energetiky, je však jasné – bude závislá na stabilních zdrojích.
15. 10. 2018
Změny klimatu letos udeřily s nebývalou silou. Člověk ani nemusí být klimatolog, obyvatel Karolíny či zemědělec, aby to uznal. Fosilní průmysl tak opět stanul před pomyslným soudem a musel si připadat trochu jako destilérka obžalovaná notorickými alkoholiky. Současně totiž nerušeně pokračoval rozvoj moderního způsobu života, který zcela neomylně vede ke zvyšování spotřeby elektřiny. Té fosilní.
8. 1. 2018
Když potřebujete čtvrtku másla, skočíte do obchodu a koupíte si ji. Obchodníkovy zásoby se ztenčí právě o jedno máslo a vaše úspory asi o 50 korun (při troše štěstí). Když potřebujete elektřinu, je to ještě jednodušší, ale o to podivnější. Vždy na vás poslušně čeká v zásuvce, a když si ji odeberete, nějakým zázrakem nikomu nechybí.
31. 10. 2017
Studie fyziků z univerzity v Bergenu mohutně otřásla nadějemi, které jsou vkládány do obnovitelných zdrojů energie. Norští vědci odhadují, že rozmach větrných a slunečních elektráren se zastaví už kolem roku 2030 a podíl na globálním energetickém mixu nedosáhne ani 10 %.
2. 8. 2017
Zatímco v některých evropských zemích se už auta na elektřinu stávají seriózní alternativou ke klasickým vozům se spalovacím motorem, v Česku zatím zůstávají spíše technickým výstřelkem pro bohaté. Za pár desítek let však může být všechno jinak. Naše země má totiž nejlepší předpoklady stát se elektromobilní velmocí.
14. 6. 2017
Přenosová soustava je báječná věc. Z našeho okolí vytváří velmi pohodlné místo k životu a zároveň nás milosrdně zbavuje starosti o skutečném původu elektřiny. Na druhou stranu však vede ke zjednodušeným představám o tom, jak funguje svět za zásuvkou.
31. 5. 2017
Správný veřejný prostor by měl připomínat hospodu, v níž se tříbí názory. V diskuzi si jsou všichni rovni a důležité je pouze to, co kdo říká. Český veřejný prostor však dnes připomíná spíše bizarní reality show, v níž obsah ztrácí význam a čím dál tím důležitější je, kdo něco říká, proč a kolik má za to lajků.
13. 3. 2017
Ne, nezbláznili jsme se, ani nedošlo k hackerskému útoku na naše servery. V tomto textu bychom se skutečně chtěli seriózně zamyslet nad tím, zda zelení aktivisté přeci jen nemají pravdu. Představme si, že bychom zbourali Elektrárnu Chvaletice a na jejím místě postavili obří solární elektrárnu. Tak „nabušenou“, že by tu původní, fosilní, dokonale nahradila a spotřebitel by vůbec nic nepoznal. Jak by asi taková elektrárna vypadala a co by to znamenalo pro region?
21. 2. 2017
Říká se, že každý Čech rozumí fotbalu, politice a výstavbě domu, eventuálně ženám či opravám silnic. V poslední době to ale vypadá, že výčet bude brzy rozšířen ještě o energetiku. Vydatná zima, rekordní spotřeba elektřiny a smogová situace obrátily pozornost veřejnosti k tomuto vděčnému tématu a v médiích se to začalo jen hemžit energetickými experty.
3. 2. 2017
Žili, byli tři kamarádi – Jiří, Helmut a Frederik. Na první pohled si neměli co závidět. Každý z nich měl čtyřčlennou rodinu, dům s roční spotřebou elektřiny 10 MWh a pravidelný příjem, díky kterému se dalo obojí uživit. Každý z nich ovšem bydlel v trochu jiném koutě Evropy. Jiří v Plzni, Helmut ve Frankfurtu a Frederik v Kodani. Když se tedy jednoho krásného dne bavili o fakturách za elektřinu, zjistili, že si co závidět mají.
20. 1. 2017
Přestože je elektřina i ve 21. století tak trochu tajemná věc, fyzikální zákony ji profilují celkem neúprosně. Když doma zapojíte do zásuvky spotřebič s příliš vysokým příkonem, vyhodíte pojistky. Důvod je prostý. V danou chvíli na daném místě nebylo k dispozici přesně tolik elektřiny, kolik bylo potřeba. A stejně funguje i domácnost zvaná Česká republika.
6. 1. 2017
Čistý vývoz elektřiny z ČR se prudce propadá, v roce 2015 byl nejnižší od vypuknutí hospodářské krize. Ekoaktivisté už by měli zuřivě vymýšlet nové metafory, protože líbivý příměr k roční spotřebě všech tuzemských domácností či roční produkci Temelína už přestává platit.