13. 3. 2017
Ne, nezbláznili jsme se, ani nedošlo k hackerskému útoku na naše servery. V tomto textu bychom se skutečně chtěli seriózně zamyslet nad tím, zda zelení aktivisté přeci jen nemají pravdu. Představme si, že bychom zbourali Elektrárnu Chvaletice a na jejím místě postavili obří solární elektrárnu. Tak „nabušenou“, že by tu původní, fosilní, dokonale nahradila a spotřebitel by vůbec nic nepoznal. Jak by asi taková elektrárna vypadala a co by to znamenalo pro region?
Uhelná Elektrárna Chvaletice momentálně disponuje instalovaným výkonem 820 MW a běžně vyrábí cca 3,5 TWh elektřiny ročně. Kdybychom ji srovnali se zemí, u obce Chvaletice by se rázem uvolnilo 90 hektarů plochy.
Největší souvislou solární elektrárnou v ČR je v současnosti FVE Vepřek na Mělnicku s instalovaným výkonem 35,1 MW. Tato elektrárna se skládá z 186 960 monokrystalických panelů PhonoSolar 185 a 190 Wp. Celkem zabírá plochu 82,5 hektarů, na chvaletické „Ground Zero“ by se tedy pohodlně vešla a ještě by zbylo na billboard s informací o financování ze zdrojů EU.
Abychom se ovšem dostali na požadovaný instalovaný výkon, monokrystalických panelů bychom potřebovali trochu více, řekněme něco přes 4 miliony. To by se poněkud projevilo na prostorové náročnosti projektu. Naše FVE Chvaletice by se zvětšila 24x a pole fotovoltaických panelů by s výměrou 20 kilometrech čtverečních mohlo směle konkurovat lánům s řepkou olejkou. To by teoreticky mohlo stačit.
Jenomže prakticky by to ani náhodou nestačilo, protože srovnávat instalovaný výkon stabilního a na počasí závislého zdroje, to je asi jako srovnávat elektrický generátor s bouřkou. Zatímco uhelnou elektrárnu můžeme ovládat dle potřeby, u té solární nám nezbývá než si kleknout a modlit se za dobré počasí. Potenciál využití sluneční energie je navíc v českých luzích a hájích velmi omezený. Uvádí se, že ročně svítí jen 1 200 – 1 800 hodin, a to jsme se vtělili do role optimistů na jižní Moravě...
Například výše uvedená fotovoltaická elektrárna Vepřek má koeficient ročního využití pouze 0,11. Inu, Mělnicko není riviéra. A pohled na sluneční mapu ČR prozrazuje, že Pardubicko na tom nebude o moc lépe. I zde si tedy rozhodně můžeme dovolit jistá kouzla s čísly. Uvádí se, že FVE Vepřek ročně vyrobí cca 34 GWh elektřiny. To je asi 103x méně, než potřebujeme. Nezbyde nám tedy než navýšit instalovaný výkon FVE Chvaletice na impozantních 3 615 MW, což odpovídá téměř dvěma Temelínům. Čínští, indičtí a američtí solární giganti sice v současnosti teprve atakují hranici 1 000 MW. Česká republika je ale země neomezených možností, tak proč troškařit?
Tímto jsme tedy stvořili fotovoltaickou elektrárnu, kterou svět neviděl, a to doslova. 19 milionů monokrystalických panelů zaplňuje území o zdrcující rozloze 85 kilometrů čtverečních. To je jako 12 000 fotbalových hřišť, 2 000 Václavských náměstí nebo celé Pardubice a pár přilehlých obcí.
Jak by tedy vypadala výstavba FVE Chvaletice v praxi? Napřed by bylo nutné srovnat se zemí nejen původní uhelnou elektrárnu, ale také řadu vesnic a měst v okruhu minimálně 5 kilometrů: Chvaletice, Trnávku, Řečany nad Labem, Kojice, Zdechovice, Týnec nad Labem, Záboří nad Labem, Hlavečník a Kladruby nad Labem. Dohromady by přišlo o své domovy skoro 10 000 lidí. Ovšem co by neudělali pro čistou energii, že?
Ani to ale ještě není všechno. Na začátku jsme totiž hovořili o dokonalém nahrazení stabilního zdroje, který dle potřeby dodává elektřinu ve špičce, v zimním období či v noci. Bylo by tedy nezbytné navíc vybudovat na Labi 3-4 velké přehrady, které by dohromady byly schopné dorovnávat výkyvy našeho solárního obra... Vzhledem k tomu, že vodní potenciál celé ČR je takřka vyčerpán, dospíváme k závěru, že projekt „Slunce místo uhlí“ ve Chvaleticích by byl nejen megalomanský, ale za současné technologické úrovně a geografických podmínek dokonce nerealizovatelný.
Nabízí se navíc otázka, zda bychom takto získanou energii vůbec mohli považovat za dokonale ekologickou. Ptáci by měli na obří pec na Chvaleticku asi stejně vyhraněný názor jako některé druhy zeleniny na vegetariánství. Lze však předpokládat, že kromě ornitologů by zuřili i zemědělci a geografové.
Zbývá už jen doplnit odhad nákladů. Pokud bychom vycházeli čistě z investice na výstavbu FVE Vepřek, dospěli bychom k těžko uvěřitelné částce 278 miliard korun. Není to tedy celé úplná blbost? Je. Přesto se u nás najdou organizace, které se nebojí s tak gigantickými čísly předstoupit před veřejnost. Například Energetická [r]evoluce od Greenpeace počítá s tím, že v roce 2050 dokážeme jen ze slunce vyrobit téměř 9 TWh elektřiny.
Aby nedošlo k nedorozumění, tento článek byl napsán s nadsázkou a rozhodně nezpochybňuje úlohu fotovoltaiky v české energetice. Solární panely na střechách rodinných domů jsou například určitě dobrý nápad. Budování obřích fotovoltaických elektráren v Česku však nutně evokuje bonmot Václava Smila, českého vědce žijícího v Kanadě: dává to asi stejný smysl jako pěstování pšenice v Saúdské Arábii. Proto se nebraňme využívat energii ze slunce. Nezapomeňme při tom ale na zdravý rozum.