Na zelenou energii si nezapnete ani fén

14. 6. 2017

Přenosová soustava je báječná věc. Z našeho okolí vytváří velmi pohodlné místo k životu a zároveň nás milosrdně zbavuje starosti o skutečném původu elektřiny. Na druhou stranu však vede ke zjednodušeným představám o tom, jak funguje svět za zásuvkou.

Na zelenou energii si nezapnete ani fén

Hitem současné energetiky je přejít na zelenou energii a konečně se zbavit té ošklivé, fosilní. Na první pohled to samozřejmě vypadá skvěle. Kdo by se nechtěl chlubit tím, že už jede pouze na „čistou“ energii ze slunce či větru? Ať už vám o tom však vypráví šéf Googlu, tiskový mluvčí Nizozemských drah nebo ředitel školy v Horním Jiřetíně, vždy to má stejný háček. Přechod na obnovitelné zdroje se odehrává pouze v úrovni obchodní, fyzicky putuje do zásuvek pořád to samé, tedy přibližně národní energetický mix.

Revoluce se tedy nekoná a ve skutečnosti jsme svědky pouze celkem banálního rozhodnutí platit vybranému obchodníkovi za to, že do sítě dodá příslušné množství zelené energie. Soustava pak pracuje tak, že obnovitelné zdroje jedou vždy na maximum podle počasí a klasické zdroje (tepelné, plynové, jaderné) regulují napětí a frekvenci a poskytují regulační služby tak, aby nedošlo k rozpadu sítě. Na tento aspekt se často zapomíná, proto je na místě jej zdůraznit: klasické zdroje se starají nejen o stabilitu a vyrovnávání výkyvů, ale také o zachování kvality dodávek.

Kdyby to někdo s přechodem na obnovitelné zdroje myslel doopravdy vážně, musel by se úplně obejít bez tohoto luxusu. V praxi by to znamenalo odpojit se od přenosové soustavy a veškerou spotřebu pokrývat z vlastních zelených zdrojů. Je škoda, že k tak radikálnímu kroku zatím nikdo nenašel odvahu. Velice brzy by se totiž ukázalo, že to má svá úskalí.

Při startu každého točivého stroje – těžebního rypadla, oběžného kola bagru, výrobního zařízení, ale i obyčejného fénu – vzniká tzv. proudový ráz. Můžeme si ho představit jako situaci, kdy si daný stroj musí „cucnout“ dvojnásobek až pětinásobek svého provozního výkonu k tomu, aby se vůbec rozběhl. Když si tedy chcete v dokonale zelené domácnosti usušit vlasy fénem a na střeše máte solární panely o špičkovém výkonu, který odpovídá nominální spotřebě fénu, pravděpodobně vám nezbyde než použít ručník. Fén se totiž nespustí ani v případě, že bude slunce pálit jako na Riviéře.

Řešením by pochopitelně bylo navýšení počtu panelů tak, aby vaše „fénová minisíť“ příslušný proudový ráz ustála. Co když však nebude dost svítit? Co fénování v noci? A když fén přeci jen nějakým zázrakem nakonec naskočí, co udělat s následným přebytkem výkonu? Na tyto otázky sice už řadu let existuje jednoduchá odpověď v podobě baterií, ovšem ve skutečnosti jde jen o odložení problému. Stačí pár dní se zataženou oblohou a je to opět na ručník – obrazně i doslova. Jistě, můžete nakoupit další solární panely a větší baterie a pak ještě větší. Brzy se však dostanete na tak gigantické pořizovací náklady, že vás touha po dokonale zelené energii raději přejde.

S ohledem na překotný technologický vývoj lze samozřejmě předpokládat, že z kombinace obnovitelných zdrojů a baterií pro skladování elektřiny se jednou stane ekonomicky i technicky přijatelná alternativa k přenosové soustavě. Ovšem určitě to nebude za rok, ani za deset let. Do té doby budou dobře regulovatelné zdroje naprosto nenahraditelné.

Co se stane, až do elektrické sítě naplno vtrhnou slunce, voda a vítr?

Co se stane, až do elektrické sítě naplno vtrhnou slunce, voda a vítr?

19. 5. 2020

Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Ovšem jenom tu první líbivou sloku o tom, kterak slunce jásavě svítí na solární panely, voda vesele roztáčí šneky turbín a vítr laškovně prohání větrníky. Kam se ale poděla ta druhá sloka o tom, že tahle zelená energie skrývá tvář černější než uhlí a že účet za ní je mastnější než ropná skvrna?

Start ze tmy jako plán, o kterém doufáme, že zůstane na papíře

Start ze tmy jako plán, o kterém doufáme, že zůstane na papíře

21. 5. 2019

Blackout. To slovo je strašákem pro celou společnost, která je čím dál tím závislejší na elektrické energii. Energetici jsou naštěstí dobře připraveni i na katastrofické scénáře. Ale mnohdy ani ta sebelepší příprava nestačí na to, co si bezbřehou fantazií naplněný zlomyslný osud vymyslí...

Blackout jako Damoklův meč 21. století

Blackout jako Damoklův meč 21. století

8. 4. 2019

Rozsáhlý výpadek elektřiny není jen pojem z říše katastrofických filmů, ale také stále reálnější scénář, který se už v tomto tisíciletí natvrdo odehrál například v Indii, Turecku, USA, Kanadě, Itálii nebo Německu. I my jsme mu již byli hodně blízko, a to dokonce dvakrát.

Zavolej do Lipska, zas nám zdražili elektřinu!

Zavolej do Lipska, zas nám zdražili elektřinu!

18. 3. 2019

Až vám přijde vyúčtování za elektřinu, asi se budete divit. Když se pak budete ptát, proč platíte o pár tisícovek navíc, dozvíte se, že za to nemůže nárůst výrobních nákladů, ale burza v Lipsku. A to je asi stejně blízko k pravdě jako to, že rozvod nezpůsobují hádky a nevěra, ale soudce, který vede rozvodové řízení.