Bez větrného severu by Němci vyráběli z větru jen 7 % elektřiny

Můj oblíbený energetický server energy-charts.info implementoval pozoruhodnou novinku. V rámci Německa už rozlišuje data za jednotlivé spolkové země. Na první pohled je to asi stejně zajímavé jako nově natřený dekl na čerpací stanici od kanalizace nebo výsledek hokejového zápasu Kazachstán – Polsko. Když si ale člověk vezme pravítko a mapu střední Evropy, začnou se dít podivuhodné věci. Nejdříve to ve vodě zažbluňká, pod břehem zakuňká, v rákosí lupne, ve vrbě hrkne a teprve potom se objeví Rákosníček (no tak nic, asi už trávím s dětmi moc času…).

Šlesvicko-Holštýnsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Dolní Sasko, Sasko-Anhaltsko, Braniborsko a z větší části i Severní Porýní-Vestfálsko. Těchto šest spolkových zemí leží nad nejsevernější šířkou České republiky. A nesmíme zapomenout na „sedmnáctou“ spolkovou zemi, která je pro rozvoj větrné energetiky úplně nejfajnovější: Severní a Baltské moře s možností offshore instalací.

V loňském roce vyrobilo Německo rekordních 31,1 % elektřiny z větru, tedy téměř jednu třetinu. Aby ne, když instalovaný výkon onshore (pevninských) větrníků dosáhl 61 GW a offshore (mořských) 8,5 GW. Pokud máte jako já podobnou úchylku a tu a tam stalkujete průběh výroby elektřiny v Německu, tak dobře víte, že ty tmavé i světlé šedozelené fleky mají tendenci se ve výrobních grafech „rozpít“ takřka odshora dolů.

Jako třeba ve čtvrtek 21. prosince 2023. Krátce před polednem vystoupal výkon větrníků na 52,3 GW, což v tu chvíli reprezentovalo neuvěřitelných 79 % elektřiny. Jenom z větru! Nojo, jenomže když využijete novou „fíčuru“ a v aplikaci si odklikáte pryč ty největrnější regiony, už to taková hitparáda není - 11,8 GW, tj. 18 % zatížení. Nedělejme ale závěry z jednoho měření, pojďme si problematiku zanalyzovat poctivě pomocí ověřitelných dat, jak to máme v energetice rádi!

Nejprve mrkneme na instalovaný výkon. Lídrem je Dolní Sasko s 12,8 GW, druhé je Šlesvicko-Holštýnsko s 8,6 GW a dál… dál už to necháme být, protože výčty s čísly moc zábavné ani přehledné nejsou. Níže uvedená mapka sice zachycuje situaci na začátku roku 2023, zahrnuje tedy trochu nižší čísla, na druhou stranu je ale krásně barevná a hlavně srozumitelná. Čím tmavší modrou vidíte, tím vyšší instalovaný výkon má daná spolková země. Nevím, jak vy, ale já vidím tmavý sever a světlý jih. A ta světlá začíná právě v místech, kde se Česko zakusuje do Německa. Náhoda? Nemyslím si…

Z webu energy-charts.info se dá dále vyčíst roční výroba, což nám umožňuje odhadnout koeficient ročního využití (ano, pouze odhadnout, protože v průběhu roku instalovaný výkon přibývá, a nelze tak jen na základě těchto dat spočítat přesná čísla). Suverénně nejvyšší hodnotu (34 %) mají offshory v Severním a Baltském moři. Velmi vysoký koeficient má však také třeba Šlesvicko-Holštýnsko (26 %), jeden z největrnějších německých regionů. Naopak jižní spolkové země mají většinou podobný koeficient jako Česko (cca 20 %). Výjimkou je Bavorsko s 22 % (nejspíš těží z přítomnosti celkem vysokého pohoří).

A teď konečně pojďme odčítat a spekulovat. Kolik elektřiny v roce 2023 vyrobily všechny ty větrné spolkové země a offshory? Fantastických 108,6 TWh! To je 78 % z celkových větrných 139,4 TWh! Není divu, že bez těchto severních regionů by německá větrná flotila zdaleka nebudila tolik respektu: Zapomeňte na 31,1 % podílu na výrobě elektřiny. Bylo by to jen umrněných 7 %.

Němci prostě vědí, proč staví větrníky hlavně na severu. Potřebujete-li opět grafické vyjádření, není nic lepšího než mapa větrných elektráren z roku 2023. Jsou tam fakt všechny? Co vás nemá. „Pouze“ těch třicet tisíc nejvýkonnějších…

Samozřejmě, když srovnáte i ten nejméně ufoukaný německý region s Českou republikou, v počtu větrníků na hlavu nás porazí… na hlavu. Těch českých 352 MW je fakt neskutečná bída a je celkem problém v Evropě najít vůbec někoho, kdo má ještě méně (díky, Slováci, na bratry je vždycky spoleh!).

Takže směle do toho, stavme a stavme jich hodně. Ale nepředstavujme si, že dosáhneme třetinového podílu na výrobě jako Němci. Vysočina není Šlesvicko-Holštýnsko a Jeseníky už vůbec nejsou Severní či Baltské moře.

Nejnovější studie, která se věnuje rozvoji větrné energetiky v ČR, která slibuje onu třetinu výroby a která zrovna teď z neznámých důvodů nelze stáhnout, modeluje do roku 2040 gigantických nárůst instalovaného výkonu ze stávajících 352 MW na 7 044 MW, tedy 7 GW. Nejvíce větrných elektráren by podle plánu pokrylo Vysočinu (celkem 204) a Jihomoravský kraj (celkem 217). Zohledníme-li počet obcí v těchto regionech, stál by větrník průměrně téměř u každé třetí! Nevím, jak vy, ale já nemám pocit, že by české obce vítaly tyto investice s nadšením. Najdou se světlé výjimky, to ano, ale spíše sledujeme stále závody v referendech, peticích a protestních stránkách na sociálních sítích.

Nevěšme však hlavu. Jeden můj dobrý kamarád mi kdysi prozradil, že bavorská ústava prý obsahuje důležité pravidlo: Při vítězství ve válce musí anektovat dobyté území (i kdyby nechtěla). Čili stačí Bavorům jeden den vyhlásit válku a hned druhý den se vzdát. A rázem vyrábíme z větru tu kýženou třetinu elektřiny!